Manipulace

Jak se nenechat manipulovat.

„Jak to, že mě vždycky dokáže tak zmanipulovat? I když mám pocit, že bych na to, co říká, neměla přistoupit, nakonec vždycky dosáhne svého. Ten způsob, jak všechno říká, je mi nepříjemný, jakoby obviňující. Vždycky se z toho cítím tak, že když mu nevyhovím, tak budu ta nejvíc hloupá a zlá. Jakmile se začnu bránit, překroutí to tak, že ve mně začne hlodat pocit viny.“

Manipulace patří k nečistým komunikačním praktikám. Často ji zkoušejí ti, kteří by byli rádi, aby bylo po jejich, ale necítí se dost sebejistí na to, aby si o to řekli přímo. Jde o formu tzv. pasivně – agresivního chování. Manipulace vyvolá u druhého nepříjemný pocit, kterému se chce vyhnout a tak raději udělá, co manipulátor chce. Manipulátor ale sám určuje, co je správně a co ne, za co by se měl druhý stydět, co by měl a neměl dělat. Například manipulátor řekne “to ti není trapné, když my tu s kolegou sedíme do večera a ty si jdeš klidně domů?“ „to nás v tom klidně necháš?“ a vzbudí tak ve vás pocit viny. Ale to, že on tam sedí, protože nemá svou práci hotovou, zatímco vy ano, a máte doma malé dítě, které musíte vyzvednout ze školky, zatímco on si rád v práci ještě popovídá s kolegy, je věc, o které se nezmíní.

Manipulátor může ve vás vzbudit i pocit úzkosti „no tohle si nemůžu nechat pro sebe“ (ale neřekne proč ne a co je na té věci špatně) nebo méněcennosti („tvůj předchůdce na této pozici zvládal mnohem víc práce, než ty“ („no a?“). Obvykle, když nás někdo manipuluje, necítíme se v komunikaci dobře, ale zpočátku nevíme proč.
 

Základní princip obrany vůči manipulaci spočívá v tom, že když ve mně nějaký výrok vyvolá pocity viny, úzkosti nebo méněcennosti, pojmenuju jej vnitřně jako manipulativní a tím neutralizuju jeho účinek.


Jak reagovat na manipulace

1. Vnitřní pojmenování manipulace.
Uvědomte si, že váš pocit vznikl jako reakce na manipulativní výrok. Zastavte se a nechte ho odeznít. Někdo vám ten pocit způsobil bez vašeho souhlasu.

2. Částečný souhlas.
Nasaďte co nejvíc neutrální výraz, pokývněte hlavou a stručným přitakáním dejte najevo, že vás manipulace nerozhodila. Vyjádřete souhlas s částí výroku, se kterou lze souhlasit

Manipulace: „Ten váš požadavek je úplný nesmysl. Chcete se zbavit práce na náš úkor.“
Vnitřní pojmenování manipulace: Snaží se ve mně vyvolat pocit viny.
Reakce: „Chápu, že to tak vypadá.....“

Manipulace: „Jste si jistý, že tomu rozumíte? Jak dlouho vlastně tuhle práci děláte?“
Vnitřní pojmenování: Snaží se ve mně vyvolat pocit méněcennosti.
Neutrální přitakání: „Ano. Nesmíme udělat chybu.“


3. Požádejte o vysvětlení.
Ignorujte manipulaci a zeptejte se věcně na podstavu sdělení.

Manipulace: „To jsi tady jediný, kdo tomu nerozumí“
Vnitřní pojmenování: Snaží se, abych se cítil horší, než ostatní
Reakce: To je možné. Vysvětli mi jak to má být.“

Manipulace: “Všichni už jsou dávno hotovi, jen ty ne...“
Vnitřní pojmenování: Chce mě dostat do stresu.....
Reakce: „Ještě to nemám. Prosím, řekni mi, kdy to potřebuješ mít nejpozději....“


4. Projevte pochopení.
Zamyslete se nad tím, proč vás druhý manipuluje a co jeho trápí a řekněte mu, že jeho pocit chápete.

Manipulace: „Pokud dnes nedojdeme k výsledku, budeme to muset řešit bez vás.“
Vnitřní pojmenování: Jsou už ve stresu z termínů.
Reakce: „Ano, chápu, že na vás tlačí termíny. Je to nepříjemné. Jak to tedy uděláme, abychom se dohodli?


5. Neříkejte nic, nereagujte.
Dál nereagujte a počkejte na konstruktivnější vstup partnera. Ne na všechny manipulace musíte reagovat. Manipulátor to přestane bavit, když jeho manipulace nebudou mít žádnou odezvu.